Město a Městský úřad Lomnice nad Popelkou

Město a Městský úřad Lomnice nad Popelkou www.lomnicenadpopelkou.cz www.mu-lomnice.cz Internet - e-podatelna, infokanály Ostatní Organizace zřízené Městem Lomnice nad Popelkou Dokumenty Úřední deska Městského úřadu Městský úřad Zastupitelstvo města

Obecně závazná vyhláška Města Lomnice nad Popelkou č. 2/2003, kterou se vyhlašují závazné části územního plánu města Lomnice nad Popelkou po změně č.3 územního plánu města Lomnice nad Popelkou

Vložil: ing. Ivo Bělonohý - Vedení města
Na úřední desce od 27.06.2003 do 12.07.2003
Typ dokumentu: Obecně závazná vyhláška
Účinnost od 17.03.2003
Značka: ozv 2/2003
Poznámka: zrušuje vyhlášku 10/1994, 13/1997, 15/1998, změněna vyhl. 9/2004

ZMĚNY:
- změna vyhláškou 9/2004

Město Lomnice nad Popelkou

 

Obecně závazná vyhláška Města Lomnice nad Popelkou č.2/2003

kterou se vyhlašují závazné části

 územního plánu  města Lomnice nad Popelkou

po změně č.3 územního plánu 

města Lomnice nad Popelkou

 

 

Zastupitelstvo města Lomnice nad Popelkou se na svém zasedání dne 19.6.2003 usnesením č.14/03/Z usneslo vydat na základě § 29 odst.3 zákona č.50/1976 Sb., o územním plánování a sta­vebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s § 10 písm.d) a § 84 odst.2 písm.b) zákona č.128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů tuto obecně závaznou vyhlášku,

 

kterou se vyhlašují závazné části územního plánu města Lomnice nad Popelkou  

po změně č.3 územního plánu města Lomnice nad Popelkou.

 

 

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

 

 článek 1

 věcný rozsah platnosti

 

            (1)  Předmětem vyhlášky je úprava podmínek pro rozhodování o lokalizaci činností  a využití celého území města Lomnice nad Popelkou.

            (2) Pro účely územního plánování a pro účely správního rozhodování o umístění činností, dějů (zejména technologických procesů, dále jen "dějů") a zařízení, obvykle staveb (dále jen "zařízení") na území města Lomnice nad Popelkou se stanovují následující základní zásady utváření území, to jest jeho uspořádání a využití (dále jen "utváření"), a obecné a zvláštní regulativy, jak následuje.

            (3) Vyhláška se vztahuje na celé území města Lomnice nad Popelkou; území města Lomnice nad Popelkou sestává z následujících katastrálních území: katastrální území Chlum pod Táborem, katastrální území Košov, katastrální území Lomnice nad Popelkou, katastrální území Ploužnice pod Táborem, katastrální území Rváčov a katastrální území Želechy.Takto vymezené území je zachyceno v územním plánu města na grafické příloze Plán využití území ( M 1:5 000).

            (3) Tato vyhláška vymezuje závazné části územního plánu města Lomnice nad Popelkou, po změně č.3, schváleného městským zastupitelstvem dne 17.4.2003.

            (4) Schválená závazná část územně plánovací dokumentace je dokumentem, kterým se řídí rozhodo­vání územně a věcně příslušných orgánů veřejné správy při územním a stavebním řízení, popřípadě při správních řízeních souvisících, nesta­noví-li zvláštní předpisy jinak, jimiž se zakládá vznik, změna nebo zánik práv fyzických a právnických osob.

            (5)  Vyhláška stanoví závazné zásady rozvoje území na období do konce roku 2020.

 

 

článek 2

územní a časový rozsah platnosti

 

            (1) Vyhláška se vztahuje na celé území města Lomnice nad Popelkou; území města Lomnice nad Popelkou sestává z následujících katastrálních území: katastrální území Chlum pod Táborem, katastrální území Košov, katastrální území Lomnice nad Popelkou, katastrální území Ploužnice pod Táborem, katastrální území Rváčov a katastrální území Želechy.

            (2) Platnost vyhlášky se stanovuje v souladu s návrhovým obdobím schváleného územního plánu města Lomnice nad Popelkou, po změně č.3, tzn. do 31.12.2020.

            (3) Aktualizace schváleného územního plánu Lomnice nad Popelkou bude provedena nejdéle v 5-ti letých cyklech od doby schválení změny č.3 územního plánu zastupitelstvem města. V těchto lhůtách aktualizace vyhodnotí pořizovatel stav územního plánu města z hlediska potřebnosti zpracování změn závazných částí nebo úprav směrných částí.

 

článek 3

výklad některých dalších pojmů

 

            (1) Pro účely této vyhlášky, územního plánování a správního řízení (řízení územního, stavebního a řízení souvisících) se rozumí veřejnou správou výkon státní správy, výkon územní samosprávy a výkon profesní samosprávy.

            (2) Pro účely této vyhlášky, územního plánování a správního řízení se dále rozumí

            a) drobnou chovatelskou činností chov drobných hospodářských zvířat, ze­jména hrabavé a vodní drůbeže, králíků, holubů a včel, a kožešinových zvířat, ze­jména norků, lišek, pesců a nutrií; drobnou chovatelskou činností není chov psů, koček, ptáků zpěvavých a ozdobných, drobných laboratorních zvířat, želv, plazů a jiných drobných živočišných druhů subtropů a tropů, neděje-li se tak podnikatelským způ­sobem, stejně tak chov vepřového a hovězího dobytka, děje-li se tak pouze pro vlastní potřebu, stejně tak chov koní.

            b) drobnou pěstitelskou činností nepodnikatelské pěstování zemědělských produktů pro účely zásobování rodiny,

            c) drobnou výrobní činností a zaří­zením výroba a zařízení netovární povahy,

            d) nerušícími službami a výrobou takové činnosti (popřípadě děje), jejichž negativní působky (účinky a vlivy) neomezují, neobtěžují a neohrožují životní prostředí a obytnou pohodu sousedů nad míru obvyklou a přípustnou.

            (3) Pro účely této vyhlášky se rozumí zařízením prostorová jednotka, sloužící výkonu určitých činností a dějů - obvykle stavba nebo technologická zařízení ve stavbě umístěná.

            (4) Není-li touto vyhláškou stano­veno jinak, užívají se pojmy ve vyhlášce uváděné ve smyslu stavebního zákona popř. smyslu obvyklém v praxi územ­ního plánování.

 

 

ČÁST DRUHÁ

členění ÚZEMÍ

 

článek 4

město a jeho členění

 

            (1) Území města se člení z hlediska potřeb rozvoje města, územního plánování a správního rozhodování a z hlediska makrocharakteru území, jímž se rozumí soubor podstatných přírodně krajinných, sociálně eko­nomi­ckých a kulturně civilizačních znaků, na

            a) současně zastavěné území vlastní kompaktního města Lomnice nad Popelkou a na zastavitelné území ve vazbě na toto současně zastavěné území vlastního kompaktního města Lomnice nad Popelkou,

b) současně zastavěné území sídel, ležících na území města Lomnice nad Popelkou a na zastavitelné území ve vazbě na toto současně zastavěné území těchto sídel,

            c) území volné krajiny, tvořící zbývající část správního území města Lomnice nad Popelkou.

            (2) Současně zastavěné území města tvoří jedno nebo více oddělených zastavěných území na území města. Při určování současně zastavěného území města se vychází z údajů katastru nemovitostí.

            (3) Zastavitelné území města tvoří plochy vhodné k zastavění takto vymezené schváleným územním plánem města, případně regulačním plánem.

            (4) Jednotlivá současně zastavěná území a zastavitelná území města se dále člení  z hlediska charakteru, jímž se rozumí převažující urbánní typ, místně utvářený přírodně krajinnými podmínkami, dobou vzniku, vazbami na okolí a mírou stability, na lokality.

            (5) Nezastavitelným územím se rozumí území, která nelze zastavět vůbec nebo která lze zastavět výjimečně a za zvláštních podmínek, stanovených pro takový účel obecně závaznými právními předpisy nebo územně plánovací dokumentací. Nezastavitelným územím jsou zejména pozemky určené k plnění funkcí lesa[1], zemědělský půdní fond[2], ochranná pásma a chráněná území vymezená správními rozhodnutími v souladu s obecně závaznými právními předpisy[3], nezastavitelné části pozemků, popřípadě parcel a ostatní části správního území města, o nichž to výslovně stanoví platná územně plánovací dokumentace. Nezastavitelným územím jsou rovněž veřejná prostranství a území určené pro plnění funkce územního systému ekologické stability (vymezené v grafické a textové části) ledaže územně plánovací dokumentace stanoví výslovně jinak.

            (6) Pozemkem, parcelou, geometrickým určením nemovitosti a katastrálního území, polohovým určením nemovitosti a katastrálního území, výměrou parcely a identifikací parcel se pro účely této vyhlášky rozumí pojmy vymezené a užívané obecně závazným právním předpisem[4]. Nejmenší jednotkou území se z hlediska správního řízení územního, stavebního, popřípadě souvisícího rozumí parcela.

 

 

 

článek 5

lokalita

 

            Lokalita je územně vymezená část stávajícího transformačního nebo rozvojového území tvořícího celek charakterizovaný stejnými základními zásadami utváření území, avšak nikoli samostatným a nezávislým postavením v uspořádání města a v jeho chodu.

 

 

ČÁST TŘETÍ

ZÁSADY UTVÁŘENÍ ÚZEMÍ

 

článek 6

zásady utváření území

 

            (1) Základními zásadami utváření území se z hlediska jeho charakteru rozumí zásady činného působení orgánů veřejné správy a fyzických a právnických osob a jejich sdružení při uspořádání a využívání území.

            (2) Území města Lomnice nad Popelkou se z hlediska základních zásad utváření území, zejména s ohledem na obytný charakter a na vzájemný poměr činností, dějů a zařízení bezprostředně souvisících s bydlením k ostatním činnostem, dějům a zařízením, zejména veřejně obslužným a výrobním, člení na území:

            a) současně zastavěné a zastavitelné, a to území (polyfunkční) a plochy (monofunkční):

1.  území smíšené městského jádra,

2.  území obytné - městské - kolektivní,

3.  území obytné - městské - individuální,

4.  území obytné - venkovské,

5.   území veřejného vybavení,

6.  území sportu a rekreace,

7.  území zahrádkářských a chatových osad,

8.   plochy výroby nerušící, obchodu a služeb,

9.   plochy výroby průmyslové,

10. plochy pro zemědělské hospodaření

11. plochy technického vybavení,

12. plochy dopravní,

            b) nezastavitelné, a to území (polyfunkční) a plochy (monofunkční):

1.  plochy veřejných prostranství,

2.  plochy veřejných parků, plochy hřbitovů,

3.  zemědělský půdní fond (ZPF),

4.  lesní půdní fond (LPF),

5.    vodní toky a vodní plochy

6.    určené k plnění funkcí územního systému ekologické stability.

(3) Závaznými regulativy jsou zásady pro uspořádání území, tj. funkční regulativy a prostorové regulativy - platné pro celé území města.

 

článek 7

 

(1)  Ve volné krajině na území města nebudou vytvářena nová zastavěná území, popřípadě povolovány jednotlivé stavby, ledaže souvisí bezprostředně s funkčním využitím těchto ploch mimo současně zastavěné a zastavitelné  území, a dále jedná-li se o liniové stavby pozemních komunikací, liniové stavby technického vybavení a úpravy vodních toků. Umísťovat stavby ve volné krajině a mimo zastavěné a zastavitelné území a vytvářet nová zastavěná území lze pouze se souhlasem zastupitelstva města při splnění podmínek podle věty první tohoto odstavce.

(2)  Mimo zastavitelné území města lze měnit využití níže uvedených kultur pozemků bez nutnosti změny územního plánu města po projednání dle platných právních předpisů následujícím způsobem:

(a)    z orné na zahradu, louku a pastvinu, vodní plochu a pozemek určený plnění funkcí lesa

(b)   ze zahrady na ornou, louku a pastvinu, vodní plochu a pozemek určený plnění funkcí lesa

(c)    z louky a pastviny na zahradu,  louku a pastvinu, vodní plochu a pozemek určený plnění funkcí lesa

(d)   z vodní plochy na louku a pastvinu, zahradu,  louku a pastvinu pozemek určený plnění funkcí lesa

(e)    z pozemku určeného plnění funkcí lesa na louku a pastvinu, zahradu a  vodní plochu

(f)     pro zajištění přístupu k pozemkům je možné vybudovat účelové komunikace na orné půdě, zahradě, louce a pastvině, vodní ploše a pozemcích určených k plnění funkcí lesa.

 

článek 8

obecná ustanovení o funkčním využití území

 

(1) Vymezenému funkčnímu využití polyfunkčních území a monofunkčních ploch musí odpovídat způsob jeho užívání a zejména účel umisťovaných a povolovaných staveb, včetně jejich změn a změn v jejich užívání. Stavby a stavební a jiné činnosti, které funkčnímu vymezení území, nebo plochy neodpovídají, nesmějí být na těchto územích, nebo plochách umístěny nebo povoleny. Funkční využití jednotlivých území, nebo ploch je vymezeno na výkresech územního plánu.

(2) Dosavadní způsob využití polyfunkčních území a monofunkčních ploch, který není v souladu s funkčním využitím stanoveným územním plánem, je možný jen tehdy, není-li v zásadním rozporu s tímto způsobem využití, zejména nenarušuje-li veřejné zájmy nad obvyklou míru a nejsou-li dány důvody pro opatření podle zákona.

(3) Dosavadní způsob využívání pozemků zahrnutých do zastavitelného území zůstává beze změn až do doby zpracování, projednání a schválení podrobnější územně plánovací dokumentace, případně územně plánovacích podkladů pro tato jednotlivá území, případně vydání územního rozhodnutí, týkajícího se jednotlivých pozemků, a to vždy za předpokladu svobodného rozhodnutí vlastníků pozemků ( s výjimkou veřejně prospěšných staveb).

(4) Umisťování a povolování staveb a zařízení technického vybavení pro obsluhu jednotlivých polyfunkčních území a monofunkčních ploch je přípustné jen tehdy, pokud nebudou mít negativní vliv na jejich základní funkci nad obvyklou míru.

(5) Umisťování a povolování parkovišť a odstavných ploch pro osobní vozidla je přípustné ve všech polyfunkčních územích, nebo monofunkčních plochách pokud nebudou mít negativní vliv na jejich základní funkci.

(6) Výjimečně přípustné stavby lze v jednotlivých funkčních území umísťovat pouze na základě předchozího souhlasu zastupitelstva města.

 

článek 9

území smíšené městského jádra

 

(1) Území sloužící pro bydlení městského typu, s převahou kolektivního bydlení v bytových domech, a pro umístění polyfunkčních staveb, vše vždy s výrazným využitím parteru pro obchod a služby.

(2) Funkční využití: stavby pro bydlení, stavby pro veřejnou správu, školská zařízení, kulturní zařízení, sportovní zařízení, zdravotnická a sociální zařízení, církevní zařízení, ubytovací zařízení, zařízení veřejného stravování, obchodní zařízení (do kapacity 500 m2 hrubé užitné plochy), nerušící výroba a služby.

(3) Výjimečně přípustné funkční využití: stavby pro veřejnou správu nadměstského významu, obchodní zařízení (do kapacity 1.000 m2 hrubé užitné plochy), víceúčelová zábavní, kulturní a sportovní zařízení.

 

článek 10

území obytné - městské - kolektivní

 

(1) Území sloužící pro bydlení městského typu, s převahou kolektivního bydlení v bytových domech, veřejné vybavení, obchod, výrobu nerušící a služby.

(2) Funkční využití: stavby pro bydlení, školská zařízení, kulturní zařízení, sportovní zařízení, zdravotnická a sociální zařízení, církevní zařízení, ubytovací zařízení, zařízení veřejného stravování, obchodní zařízení (do kapacity 500 m2 hrubé užitné plochy), drobná nerušící výroba a služby - vše téměř výhradně pro uspokojování potřeb obyvatel daného území.

(3) Výjimečně přípustné funkční využití: stavby pro veřejnou správu, obchodní zařízení (do kapacity 1000 m2 hrubé užitné plochy), výroba nerušící a služby - vše i případně nadmístního významu.

 

článek 11

území obytné - městské - individuální

 

(1) Území sloužící pro bydlení městského typu, s převahou individuálního bydlení v rodinných domech, veřejné vybavení, obchod, výrobu nerušící a služby.

(2) Funkční využití: stavby pro bydlení, školská zařízení, kulturní zařízení, sportovní zařízení, zdravotnická a sociální zařízení, církevní zařízení, malá ubytovací zařízení (do kapacity 20 lůžek), zařízení veřejného stravování, obchodní zařízení (do kapacity 250 m2 hrubé užitné plochy), drobná nerušící výroba a služby, stavby pro zemědělské hospodaření - vše výhradně pro uspokojování potřeb obyvatel daného území.

(3) Výjimečně přípustné funkční využití: stavby pro veřejnou správu, ubytovací zařízení (do kapacity 50 lůžek), obchodní zařízení (do kapacity 500 m2 hrubé užitné plochy), výroba nerušící a služby - vše nadmístního významu, při rodinných domech stavby pro drobné zemědělské hospodaření

 

článek 12

území obytné - venkovské

 

(1) Území sloužící pro bydlení venkovského typu, veřejné vybavení, obchod, výrobu nerušící a služby a drobné zemědělské hospodaření.

(2) Funkční využití: stavby pro bydlení, školská zařízení, kulturní zařízení, sportovní zařízení, zdravotnická a sociální zařízení, církevní zařízení, malá ubytovací zařízení (do kapacity 20 lůžek), zařízení veřejného stravování, obchodní zařízení (do kapacity 100 m2 hrubé užitné plochy), drobná nerušící výroba a služby, stavby pro zemědělské hospodaření - vše výhradně pro uspokojování potřeb obyvatel daného území.

(3) Výjimečně přípustné funkční využití: ubytovací zařízení (do kapacity 50 lůžek), obchodní zařízení (do kapacity 250 m2 hrubé užitné plochy), výroba nerušící a služby nadmístního významu, stavby pro zemědělské hospodaření nadmístního významu.

 

článek 13

území veřejného vybavení

 

(1) Území sloužící pro zařízení a plochy veřejného vybavení.

(2) Funkční využití: zařízení veřejné správy, školská zařízení, zdravotnická zařízení, sociální zařízení, kulturní zařízení, církevní zařízení.

(3) Výjimečně přípustné funkční využití: bydlení, ubytovací zařízení (do kapacity 50 lůžek), obchodní zařízení (do kapacity 100m2 hrubé užitné plochy), drobná výroba nerušící a služby - vždy v souvislosti s dominantním funkčním využitím.

 

 

článek 14

území sportu a rekreace

 

(1) Území sloužící pro sport, tělovýchovu a krátkodobou a dlouhodobější rekreaci a volný čas.

(2) Funkční využití: sportovní zařízení, ubytovací zařízení (do kapacity 50 lůžek).

(3) Výjimečně přípustné funkční využití: bydlení, ubytovací zařízení (do kapacity 300 lůžek), obchodní zařízení (do kapacity 200 m2 hrubé užitné plochy), drobná výroba nerušící  a služby - vždy v souvislosti s dominantním funkčním využitím.

 

článek 15

území zahrádkářských a chatových osad

 

(1) Území sloužící pro pěstební plochy a krátkodobou a dlouhodobější rekreaci a volný čas.

(2) Funkční využití: plochy pro pěstování ovoce, zeleniny a okrasných rostlin, zahrádkářské chaty, rekreační chaty.

(3) Výjimečně přípustné funkční využití: bydlení, ubytovací zařízení (do kapacity 20 lůžek), obchodní zařízení (do kapacity 50 m2 hrubé užitné plochy), drobná výroba nerušící a služby - téměř výhradně pro uspokojování uživatelů daného území, případně v souvislosti s dominantním funkčním využitím.

 

článek 16

plochy výroby nerušící, obchodu a služeb

 

(1) Plochy sloužící pro umístění zařízení výroby nerušící, obchodu a služeb všeho druhu, včetně skladů a skladovacích ploch; nerušící výrobou, obchodem a službami se rozumí taková výroba, obchod a služby, kdy negativní účinky a vlivy staveb a jejich zařízení nenarušují provoz a užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nezhoršují životní prostředí ve stavbách a v okolí jejich dosahu nad přípustnou míru; míra negativních účinků a vlivů a způsob jejich omezení musí být přiměřeně prokázány v dokumentaci pro územní řízení, popř. v projektové dokumentaci pro stavební povolení, a ověřeny po dokončení stavby měřením před vydáním kolaudačního rozhodnutí.

(2) Funkční využití: stavby a zařízení pro výrobu nerušící, obchod a služby, plochy a zařízení pro skladování, stavby pro administrativu; maximální velikost jedné provozní jednotky: 1.500 m2 hrubé užitné plochy.

(3) Výjimečně přípustné funkční využití: bydlení, ubytovací zařízení (do kapacity 100 lůžek), větší obchodní zařízení (do kapacity 3.000 m2 hrubé užitné plochy jedné provozní jednotky), čerpací stanice pohonných hmot.

 

článek 17

plochy výroby průmyslové

 

(1) Plochy sloužící pro umístění zařízení výroby, obchodu a služeb všeho druhu, zařízení pro skladování, velkoobchodní prodej a distribuci a pro umístění zařízení technického vybavení území.

(2) Funkční využití: stavby a zařízení pro průmyslovou výrobu, obchod a služby všeho druhu, plochy a zařízení pro skladování, zařízení pro velkoobchodní prodej a distribuci; stavby a zařízení pro technické vybavení území (zásobování vodou, odkanalizování a likvidaci odpadních vod, zásobování plynem, zásobování teplem, zásobování elektrickou energií, telekomunikace).

(3) Výjimečně přípustné funkční využití: bydlení, ubytovací zařízení (do kapacity 50 lůžek), větší obchodní zařízení (do kapacity 3000 m2 hrubé užitné plochy).

 

článek 18

plochy pro zemědělské hospodaření

 

(1) Plochy sloužící pro umístění zařízení sloužících zemědělskému hospodaření.

(2) Funkční využití: stavby a zařízení pro zemědělské hospodaření, plochy a zařízení pro skladování plodin, hnojiv a chemických přípravků pro zemědělství, manipulační plochy, stavby a zařízení pro provoz a údržbu, veterinární zařízení.

(3) Výjimečně přípustné funkční využití: stavby pro administrativu, bydlení - vždy v souvislosti s dominantním funkčním využitím.

 

článek 19

plochy technického vybavení

 

(1) Plochy sloužící pro umístění zařízení technického vybavení území.

(2) Funkční využití: stavby a zařízení pro technické vybavení území (zásobování vodou, odkanalizování a likvidaci odpadních vod, zásobování plynem, zásobování teplem, zásobování elektrickou energií, telekomunikace).

(3) Výjimečně přípustné funkční využití: stavby pro administrativu, bydlení - vždy v souvislosti s dominantním funkčním využitím.

 

článek 20

plochy dopravní

 

(1) Plochy sloužící pro umístění staveb a zařízení pro automobilovou osobní a nákladní dopravu, pro autobusovou hromadnou dopravu osob, pro individuální a hromadné parkování osobních a nákladních automobilů a autobusů, pro železniční dopravu.

(2) Funkční využití: stavby a zařízení pro automobilovou osobní a nákladní dopravu, stavby a zařízení pro autobusovou hromadnou dopravu osob, stavby a zařízení pro dopravu v klidu, stavby a zařízení pro železniční dopravu, čerpací stanice pohonných hmot.

(3) Výjimečně přípustné funkční využití: bydlení, ubytovací zařízení (do kapacity 50 lůžek), obchodní zařízení (do kapacity 200 m2 hrubé užitné plochy) - vždy v souvislosti s dominantním funkčním využitím.

 

článek 21

plochy veřejných prostranství

 

(1) Plochy veřejných prostranství jsou plochy, z jejichž užívání nelze nikoho vyloučit a které musí být přístupné veřejnosti bez omezení. V případě pochybností se má za to, že veřejným prostranstvím je ta plocha, která byla vymezena jako veřejné prostranství  v územním plánu, popřípadě o níž jako o veřejném prostranství rozhodl správce místního poplatku.

(2) Veřejná prostranství tvoří zejména náměstí, silnice, ulice a místní komunikace, chodníky, tržiště, průchody a podloubí, nadchody, podchody, průchody a pasáže a nábřeží.

 

článek 22

plochy veřejných parků, plochy hřbitovů

 

(1) Plochy sloužící veřejné zeleni, veřejným parkům případně hřbitovům.

(2) Funkční využití: záměrně založené, případně záměrně dotvořené plochy zeleně; plochy určené pro pohřbívání, urnové háje, kolumbária.

(3) Výjimečně přípustné funkční využití: zahradní stavby, stavby a zařízení pro provoz a údržbu dané plochy.

 

 

článek 23

zemědělský půdní fond (ZPF)

 

 Zemědělským půdním fondem se rozumí části venkovské krajiny patřící do správního území města a určené obvykle k zemědělskému využití.

 

článek 24

lesní půdní fond (LPF)

 

                 Lesním půdním fondem se rozumí části venkovské krajiny patřící do správního území města a určené obvykle k plnění funkcí lesa.

 

článek 25

vodní toky a vodní plochy

 

Vodními toky a vodními plochami se rozumí významné vodní plochy a vodoteče, patřící do správního území města.

 

článek 26

územní systém ekologické stability

 

  Územní  systém ekologické  stability krajiny  je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní   rovnováhu a které jsou v textové a grafické části vymezeny jako biocentra nebo biokoridory.

 

článek 27

zásady utváření území z hlediska míry změn

 

            (1) Při utváření území se z hlediska míry změn rozlišují části území města s převahou činností záchovných a záchranných, činností údržbových, a to prostých, na dožití nebo k odstranění zanedbaného stavu, činností obnovných a činností rozvojových.

            (2) Ve smyslu ustanovení odstavce 1 tvoří území města území stávající (stabilizovaná, nebo transformační) a rozvojová, jejichž znaky se vymezují takto:

            a) stabilizované území je území s dosavadním charakterem, který se nebude měnit, s převahou činností záchovných a činností údržbových, výjimečně činností obnovných,

            b) transformační území je území s narušeným až velmi narušeným charakterem, předpokládající rozsáhlé a zásadní změny v utváření území, s převahou činností záchranných a činností obnovných,

            c) rozvojové území je území se slabým anebo nerozvinutým charakterem, navržené pro rozvojové činnosti sledující zásadní rozvoj dosavadního utváření území, popřípadě založení nové územní struktury.

 

článek 28

prostorové regulativy

 

          (1) Pro potřeby  prostorové regulace je  město  rozděleno na tři oblasti ( A,B, a C), které zahrnují celé jeho území. Prostorové regulativy se vztahují k těmto vymezeným oblastem:

            - oblast A: oblast Karlovského náměstí;

            - oblast B: katastrální území Lomnice nad Popelkou, s výjimkou částí, spadajících do oblasti A, nebo do oblasti C;

          - oblast C: katastrální území Chlum pod Táborem, katastrální území Košov, katastrální území Lomnice nad Popelkou - část mající charakter venkovské zástavby, katastrální území Ploužnice pod Táborem, katastrální území Rváčov a katastrální území Želechy.

          (2) Pro jednotlivé vymezené transformační a rozvojové lokality je pak prostorová regulace ještě  prohloubena, či doplněna - v popisu jednotlivých lokalit.

           

článek 29

všeobecné podmínky prostorových regulativů

 

 (1) Součástí každé činnosti vedoucí ke stavebním úpravám je respekt k charakteristickému urbanistickému uspořádání (spočívající především v citlivém řešení a umístění staveb do terénu, do existující struktury, a to i z hlediska dálkových pohledů; ke stávající struktuře  veřejných prostranství). To předpokládá i respekt k architektonickému  výrazu, hmotě a její orientaci, měřítku, členitosti, materiálu, barvě, historickému charakteru, kontextu.

(2) V oblasti A platí vyhlášený režim zóny památkové ochrany, který je - v případě odchylných požadavků těchto prostorových regulativů - těmto prostorovým regulativům nadřazen.

 (3) Respektovány budou i jednotlivé dílčí prvky kulturní a historické hodnoty, které určují charakteristický ráz městského interiéru. Jedná se především o cenné rukodělné prvky   a detaily staveb, o prvky charakteristické pro tradiční místní architekturu, o projevy uměleckých řemesel souvisejících s objekty, jako jsou dveřní klepadla, táhla historických zvonků, kované mříže, litinová zábradlí, historická zasklení, historické vývěsní štíty, lampy, domovní znamení apod..

 

článek 30

prostorové regulativy pro domy: střechy

 

 (1) A C Celkový objem, silueta a výraz bude tradičního, v místě obvyklého výrazu,  to znamená, že se bude jednat vždy o stavbu zastřešenou krovem vycházejícím především tvarově z místní tradice

 (2) A C Povoleny nejsou různé asymetrické úpravy historických tvarů střech (vysunuté pultové nástavby apod.), asymetrické sedlové střechy, pultové střechy a střechy ploché

 (3) A C Sklon střech na hlavních objektech bude 40 - 45 stupňů, doporučen je sklon blížící se 43 stupňům.

 (4) A B C Objekty strojoven výtahu nesmí zásadně vyčnívat nad plochu střechy

(5) C Odvod dešťových vod ze střechy bude řešen tradičním, v místě obvyklým způsobem. Doporučeno je takové řešení, které zabezpečí zadržení maximálního množství dešťové vody přímo v území a nevyžaduje její odvod a likvidaci pomocí kanalizačního systému.

 

článek 31

prostorové regulativy pro hospodářské a doplňkové objekty

 

 (1) A B C Hospodářské a doplňkové objekty mohou být budovány pouze v míře a objemu nezbytně nutném pro základní funkci domů.

 (2) A B C Hospodářské a doplňkové objekty musí vždy odpovídat svým výrazem, provedením a objemem v místě obvyklým tradicím.

 (3) A B C Hospodářské a doplňkové objekty musí být vždy umístěny tak,  aby neznehodnocovaly urbanistické a architektonické kvality prostředí, ale aby naopak vždy harmonicky doplňovaly současný objekt a jeho situaci (a to i z dálkových pohledů).

 

.

 

 

 

část čtvrtá

závazné regulační podmínky

s určením pro jednotlivé lokality

 

článek 32

obecná ustanovení

           

(1) Území města se skládá z území stabilizovaného a z jednotlivých transformačních a rozvojových lokalit. Jednotlivé transformační a rozvojové lokality, včetně prohlubujících závazných a směrných regulativů jsou popsány pasportech, které jsou součástí textové části změny územního plánu č.3.

            (2) Značení lokalit se shoduje se značením na výkresech územního plánu.

            (3) Pasporty jednotlivých transformačních a rozvojových lokalit jsou součástí textové části změny územního plánu č.3. a zakresleny v jeho grafické části.

 

 

ČÁST pátá

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

 

článek 33

 

            (1) V souladu se základními a zvláštními zásadami utváření, to jest uspořádání a využívání, území města a v souladu s obecnými a zvláštními regulativy musí technická infrastruktura poskytovat městu všechny služby, které vyplývají z jeho nároků na

            a) plynulý oběh (cirkulaci) hmot, materiálů, zboží, osob a informací,

            b) bezpečné a hygienicky nezávadné zásobování vodou a energiemi všeho druhu,

            c) ochranu území města, zejména jeho přírodního prostředí (půda, voda, ovzduší) proti škodlivinám všeho druhu,

            d) možné znovuvyužití (recyklaci) hmot, materiálů a vody z odpadů produkovaných činnostmi, ději nebo zařízeními umístěnými na území města,

            e) co nejúčelnější decentralizaci zdrojů a způsobů uskutečňování ochrany území města.

K celostnosti uvedených funkcí infrastruktury musí být přihlédnuto v průběhu správního rozhodování o zřizování, změně nebo zániku infrastrukturních zařízení a při povolování výkonu s nimi spojených činností a dějů.

            (2) Účinný systém technické infrastruktury daného území, odpovídající vztahům jeho přírodních a vytvořených struktur, je složen z potřebných subsystémů, které danému území poskytují nezbytné služby - standard technického vybavení území.

            (3) Systém infrastruktury tvoří

            a) dopravní subsystém,

            b) subsystémy technické infrastruktury, jimiž se rozumí

A) subsystémy úplné, vytvářející inženýrské sítě

1,  telekomunikační kabelové,

2,  vodárenské pro vodu pitnou a užitkovou,

3,  energetické pro elektřinu, plyn a vytápění,

4,  stokové oddílné,

B) subsystémy neúplné

1,  lokálního vytápění,

2,  hospodaření s tuhými odpady komunálními a průmyslovými,

C) subsystémy bez sítě uzlové

1,  radiokomunikační spoje,

2,  studny,

3,  žumpy a septiky.

            (4) Rozsah ploch pro zařízení technické infrastruktury - technického vybavení je zakreslen ve výkresech územního plánu.

            (5) Ochranná pásma a z toho plynoucí omezení vlastnických a jiných práv k nemovitostem nadřazených systémů infrastruktury, stanovená v souladu se zvláštními právními předpisy, zůstávají v platnosti ve stavu, který je uveden v grafi­ckých přílohách a v textové části územního plánu města.

           

 

část šestá

zvláštní závazné Regulační podmínky

S URČENÍM PRO JEDNOTLIVÉ POZEMKY, popřípadě parcely

 

článek 34

 

            (1) Zvláštními závaznými regulačními podmínkami se rozumí podmínky podmi­ňující uskutečňování některých čin­ností, dějů a zařízení, jejichž důsledkem je ome­zení výkonu vlastnických práv nebo práv příbuzných z důvodů veřejného zájmu. Stanovují se pro jednotlivé pozemky nebo parcely, popřípadě pro jejich soubor.

            (2) Nelze-li určit rozsah dotčení vlastnických práv k pozemkům a stavbám nebo práv příbuzných s přesností uvedenou v odstavci 1, bude stanoven podrobnější územně plánovací dokumentací.

            (3) Vymezení některých čin­ností, dějů a zařízení, jejichž důsledkem je ome­zení výkonu vlastnických práv nebo práv příbuzných z důvodů veřejného zájmu touto vyhláškou nevylučuje možnost vymezit některé další čin­nosti, děje a zařízení, jejichž důsledkem je ome­zení výkonu vlastnických práv nebo práv příbuzných z důvodů veřejného zájmu navazující územně plánovací dokumentací.

 

článek 35

veřejně prospěšné stavby

 

            (1) Plochy pro veřejně prospěšné stavby jsou vymezeny ve výkresu č.7 změny č.3 územního plánu.

            (2) Veřejně prospěšnými stavbami jsou níže uvedené stavby:

 

na úseku dopravy

 

D 1 - přeložka silnice II/284 a silnice II/286 (výhled) na pozemcích p.p.č. 1603, 1591, 2395/2, 1593, 1508, 2402/2, 2402/1,2340/1, 1150/1, 1153/3, 1158/1, 2284, 1160/1, 1185/6, 913/2, 2291, 2269/1, 534/1, 3545, 3459/4, 3459/3, 3459/1, 2570/8 k.ú. Lomnice nad Popelkou

 

D 2 - místní komunikace - propojení ulice Rváčovské a ulice Smetanovy na pozemcích p.p.č.2896/14, 2931/5, 2928/2, 2928/1, st.p.č. 1987, 1637-1657 k.ú. Lomnice nad Popelkou

 

D 3 - místní komunikace - propojení ulice J.Kábrta, resp. ulice Komenského a ulice Nádražní na pozemcích p.p.č. 2361/2, 1707/6, 1707/4, 1707/5, 1711, 2401 k.ú. Lomnice nad Popelkou

 

na úseku Technického vybavení

 

TV1 - vodárenská zařízení

 

Projektované vodovody a vodárenská zařízení pro sídla Rváčov, Skuhrov a Černou - čerpací stanice Popelky, výtlak do vodojemu Rváčov 2x50 m3, zásobní řady pro Rváčov, Skuhrov, Černou, ATS Rváčov, výtlak do VDJ Dráčov (Ředice) 20 m3, zásobní řady Dráčov na pozemcích stavební parcely 2325, pozemkové parcely 2671/1, 2890/1, 2893, 3328, 3329, 3350/1, 3350/3 v kat. území LOMNICE NAD POPELKOU, pozemkové parcely 4, 365, 390, 512/1, 514/1, 514/5, 527/1, 536, 560, 564/1, 585/1, 601/3, 619, 650, 656/1, 656/2, 671, 715/1, 861, 864/3, 878, 892, 1162, 1163, 1165, 1166, 1168/1, 1168/2, 1168/3, 1170, 1177, 1181, 1185, 1186, 1187, 1188/1, 1188/2, 1190/1, 1198, 1204, 1209, 1210, 1211, 1212, 1215, 1218, 1223, 1224, 1232, 1233, 1353/1, 1355/2, 1365/2, 1367 v kat. území RVÁČOV .

 

 

TV2  - kanalizace

 

Projektovaná výstavba levobřežního úseku sběrače "D" DN 700 až DN 400 v centru pro přepojení stok z východní části města, vyústěných v současnosti do řeky na pozemcích p.p.č.53, 78/2, 79, 1546/1, 2242/1, 2344/4, 2393/2, 2394/1 st.p.č.414 k.ú. Lomnice nad Popelkou.

 

TV3 - energetická zařízení

 

A  - kabely VN

Pro zajištění optimální funkce distribuční sítě VN a pro možnost budoucího zřízení nových trafostanic zejména v centru stávající zástavby města jsou navrženy tři páteřní trasy kabelového vedení 35 kV :

- od T1 Technolen podél Nepokoje - Pivovarská - J.Fučíka - Hálkova, k TS 979 Praha;

- od TS 132 U Elitexu - Poděbradova - U Parku - Dr.Horákové - J.Kábrta - Smetanova,    k TS 351;

- od TS 351 - Bezručova - Máchova - J.Fučíka - Pivovarská - 5.května, k TS 136 U Sokolovny.

 

B - navržené trafostanice

- nová TS Kavánova 630 kVA kabelová, u stávající TS513 (OV1, OV2, OM1 - 58 RD) - p.p.č. 443/29, 443/30 k.ú. Lomnice nad Popelkou ;

- nová TS Karlov 630 kVA kabelová (OM4 až OM7, OV7 - 21 RD) - p.p.č. 1971/19 k.ú. Lomnice nad Popelkou

- nová TS K urnovému háji  630 kVA kabelová (OK1, OV3 až OV5, OM2,OM3 - 20 b.j. + 44 RD) - p.p.č. 1005 k.ú. Lomnice nad Popelkou

- nová T 25 400kVA venkovní - odběratelská (VP1, VP2 - průmysl  20 000 m2 HUP) p.p.č.2642/1 k.ú. Lomnice nad Popelkou

 

C  -  plánované trafostanice v přípravě realizace

- T4 - 400 kVA (U Nepokoje) p.p.č. 2429, 2433/2 k.ú. Lomnice nad Popelkou

- T15 - 400 kVA (Na Větrově) p.p.č. 1090/6 k.ú. Lomnice nad Popelkou p.p.č. 1978/1, 1978/2 k.ú. Lomnice nad Popelkou

- T22 - 400 kVA (Horní Lomnice - Košov).

 

Pozn.: použitá čísla trafostanic (T4,15, 22, 25) odpovídají označení v ÚPnSÚ z roku 1993.

            (3) Vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby je podkladem pro případné vyvlastnění pozemků nebo staveb podle § 108 odst. 2 písm. a) stavebního zákona, pokud nebude možno řešení majetkoprávních vztahů dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem.

 

článek 36

nemovité kulturní památky[5]

 

            (1) Nemovitými kulturními památkami, zapsanými ve státním seznamu nemovitých kulturních památek na území města jsou:

          2661 - kostel sv. Mikuláše;

          2662 - areál kaple sv. Jana Křtitele (na hřbitově: 2662/1 - kaple, 2662/2 - zvonice, 2662/3 - náhrobek dr. A.Šlechty, 2662/4 - mohyla);

          2660 - zámek čp.4, Husovo náměstí;

          2664 - radnice čp.7, Husovo náměstí;

          2669 - čp. 243, Karlovské náměstí;

          2673 - čp. 248, Karlovské náměstí;

          2674 - čp. 253, Karlovské náměstí;

          2675 - čp. 254, Karlovské náměstí;

          2676 - čp. 255, Karlovské náměstí;

          2677 - čp. 259, Karlovské náměstí;

          2678 - čp. 262, Karlovské náměstí;

          2679 - čp. 263, Karlovské náměstí;

          2680 - čp. 243, Karlovské náměstí;

          2685 - socha P. Marie, Karlovské náměstí;

          2686 - socha sv. Prokopa, Karlovské náměstí;

          2682 - areál domu čp. 678 (2682/1 - obytný dům), Poděbradova ulice;

          2684 - čp. 710, ulice Plukovníka Truhláře

          4763 - mohyla s náhrobky padlých z r. 1866, hřbitov;

          2666 - morový sloup, Husovo náměstí;

          2667 - socha sv. Jana Nepomuckého, Jeronýmova ulice;

          2665 - kašna, Husovo náměstí.

           bez přiděleného čísla - čp. 199

           bez přiděleného čísla - čp. 43 a 44

Ve Rváčově se nacházejí následující zapsané kulturní památky:

          2781 - kříž;

          2780 - socha Matky Boží.

Na Chlumu se nacházejí následující zapsané kulturní památky:

          2556 - areál kostela na Táboře (2556/1 - kostel, 2556/2 - kříž s Kristem);

          2557 - soubor litinových plastik křížové cesty (2557/1 - kaplička nad studánkou se sousoším Krista, 2557/2-15 - plastika I.-XIV., 2557/16 - kaple Božího hrobu);

          4760 - sousoší Korunování P. Marie;

          2558 - věž Alainova

 

 

 

 

 

 

 

 

 

část sedmá

přechodná a ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

 

článek 37

změny závazných částí a úprava směrných částí

 

            (1) Změny závazných ustanovení územního plánu města Lomnice nad Popelkou projednává a schvaluje zastupitelstvo města, a to na návrh pořizovatele územně-plánovací dokumentace. Změny závazných ustanovení územního plánu projedná na svém zasedání stavební komise, která vydá ve věci doporučující usnesení. Schválené změny závazných ustano­vení se vždy vyhlašují obecně závaznou vy­hláškou.

            (2) O úpravě směrných ustanovení územního plánu města Lomnice nad Popelkou rozhoduje pořizovatel územně-plánovací dokumentace s využitím usnesení stavební komise.

 

článek 38

náležitosti podávání návrhů změn

 

            (1) Návrhy změn jsou oprávněny podat dotčené orgány veřejné správy, občanská sdružení a občanské iniciativy ustanovené v souladu s obecnými právními předpisy[6]  a za podmínek stanovených zvláštními předpisy[7], popřípadě fyzické nebo právnické osoby, které na věci prokázaly nepochybný právní zájem.

            (2) Návrh na změnu  územního plánu se podává zastupitelstvu města Lomnice nad Popelkou prostřed­ni­ctvím pořizovatele územně-plánovací dokumentace.

            (3) Návrhy na změnu územního plánu projedná na svém zasedání stavební komise, která vydá ve věci doporučující usnesení.

            (4) Návrh na změnu územního plánu musí obsahovat tyto náležitosti:

            a) určení žadatele, popřípadě žadatelů uvedením jména, popřípadě obchodního názvu   a adresy nebo sídla,

            b) osvědčení nepochybného právního zájmu na podání návrhu,

            c) předmět změny územního plánu s uvedením rozsahu a důvodů, pro něž má být změna provedena, včetně posudku o vlivu na životní prostředí, vyplývá-li vypracování takového posudku ze zákona, z platného správního rozhodnutí nebo ukládá-li pro dotčené území takovou povinnost územně plánovací dokumentace,

            d) určení druhů a parcelních čísel dotčených pozemků podle katastrální evidence s uvedením vlastnických a jiných práv a se zvláštním uvedením dotčených ochranných pásem a chráněných území.

            (5) Návrh na změnu územního plánu může obsahovat

            a) situační výkres v měřítku přiměřeném rozsahu navrhované změny, zejména urbanistické a architektonické řešení,

            b) předběžná stanoviska a souhlasy dotčených fyzických a právnických osob a orgánů veřejné správy,

            c) posudek o vlivu na životní prostředí, není-li vypracování takového posudku uloženo zákonem, platným správním rozhodnutím nebo neukládá-li takovou povinnost pro dotčené území platná územně plánovací dokumentace.

            (6) Projednávání změn územně plánovací dokumentace se provádí v souladu s ustanovením stavebního zákona.

 

 

 

 

 

článek 39

správa územně plánovací dokumentace

 

            (1) Schválenou územně plánovací do­kumentaci archivuje, spravuje a k nahlédnutí pro informaci poskytuje pořizovatel územně-plánovací dokumentace. Regulační podmínky nezbytné pro účely územního a stavebního řízení před příslušnými správními orgány,                 k nahlédnutí a pro informaci všem fyzickým a právnickým osobám a orgánům veřejné správy, které prokázaly na věci nepochybný právní zájem, je povinen poskytnout kromě pořizovatele územně plánovací dokumentace místně příslušný stavební úřad.

            (2) Schválená územně plánovací dokumentace je uložena na Městském úřadě Lomnice nad Popelkou - stavební úřad a Krajském úřadě Libereckého kraje - odbor územního plánování a stavebního řádu.

 

článek 40

zrušující ustanovení

 

Účinností této vyhlášky se zrušují:

1.      Obecně závazná vyhláška Města Lomnice nad Popelkou č.10/1994 o závazných částech uspořádání území sídelního útvaru Lomnice nad Popelkou

2.      Obecně závazná vyhláška města Lomnice nad Popelkou č.13/1997 o změnách a doplňcích č.1 závazné části územního plánu sídelního útvaru Lomnice nad Popelkou

3.   Obecně závazná vyhláška Města Lomnice nad Popelkou č.15/1998 o změnách č.2 závazné části územního  plánu sídelního útvaru Lomnice nad Popelkou.

 

 

článek 41

účinnost, evidence

 

1.  Tato obecně závazná vyhláška o závazných částech územního plánu města Lomnice nad Popelkou nabývá účinnosti uplynutím zákonné patnáctidenní lhůty ode dne vyhlášení.

2.   Tato obecně závazná vyhláška je evidována u Městského úřadu Lomnice nad Popelkou pod č.j.P/03/218.

 

 

 

V Lomnici nad Popelkou dne 19.6.2003

 

 

 

 

 

 

 

                       Jaroslava Hynková, v.r.                                               Vladimír Mastník, v.r. 

                          místostarostka                                                               starosta



[1] Např. Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon); vyhláška č. 77/1996 Sb., o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa; vyhláška č. 101/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o opatřeních k ochraně lesa; vyhláška č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování.

[2] Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb. a vyhláška č. 13/1994 Sb., kterou se  upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu.

[3] Zejména zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

 Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny.

 Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb. a zákona č. 168/1993 Sb.

 Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů..

 Zákon č. 26/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů.

 Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 210/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 548/1991 Sb., zákona č. 550/1991 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 206/1996 Sb. a zákona č. 14/1997 Sb.

 Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 425/1990 Sb. a zákona č. 242/1992 Sb.

 Vyhláška č. 66/1988 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o státní památkové péči.

 Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích

 Předpis č. 203/2000 Sb., kterým se provádí zákon o telekomunikacích.

 Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích a zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích.

 Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách

 Zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letec­tví (letecký zákon), ve znění zákona č. 40/1964 Sb., zákona č. 43/1976 Sb., zákona č. 90/1990 Sb., zákona č. 383/1990 Sb. a zákona č. 305/1993 Sb.

 Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb. a zákona č. 203/1994 Sb.

 Vyhláška č. 37/1986 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o požární ochraně.

 Vyhláška ČBÚ č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin

Zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon

Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu

[4]Ustanovení § 27 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.; vyhláška č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí ČR (katastrální zákon),ve znění pozdějších předpisů.

[5]Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 425/1990 Sb. a zákona č. 242/1992 Sb.

 Vyhláška č. 66/1988 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o státní památkové péči.

.

[6] Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, popřípadě v souladu s ustanovením § 69 a § 70 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).

[7] Ustanovení § 8 zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.


Město Lomnice nad PopelkouMěsto Lomnice nad Popelkou - Husovo nám.6, PSČ:51251 - IČO: 00275905 - Tel.: 481 629 020 - E-mail: podatelna@mu-lomnice.cz